Minulý prostý čas je základní ze soustavy minulých časů.
Používá se pro vyjádření děje, který se odehrál i skončil v minulosti.
U většiny anglických sloves se tvoří pravidelně, přidáním koncovky -ed resp. d .
Tento tvar je ve všech osobách jednotného i množného čísla stejný a je shodný s minulým příčestím.
| stay | he stayed | zůstal |
| cook | he cooked | vařil |
Končí-li sloveso na koncovku -e přidává se pouze -d.
| decide | he decided | rozhodl se |
| live | he lived | žil |
Končí-li sloveso na -ypo souhlásce, koncové -yse mění na -i,pak následuje koncovka-ed.
| study | he studied | studoval |
| cry | he cried | plakal |
| carry | he carried | nesl |
Ale končí-li sloveso na-y po samohlásce, ke změně nedochází.
| play | he played | hrál |
Končí-li sloveso na souhlásku po přízvučné samohlásce, koncová souhláska se zdvojuje.
| stop | he stopped | zastavil |
| skip | he skipped | skočil |
| travel | he travelled | cestoval |
Dále se zdvojuje koncové -r , je-li přízvučné.
| prefer | he preferred | preferoval |
Výslovnost koncovky minulého času závisí na předchozí hlásce.
[-d ] po znělé souhlásce:
| he closed | zavřel |
| he remembered | vzpomněl si |
| he played | hrál |
[-t ] po neznělé souhlásce:
| he helped | pomohl |
| he asked | ptal se |
| he liked | líbilo se mu |
[ -id ] po -t nebo -d:
| he waited | čekal |
| he needed | potřeboval |
| he wanted | chtěl |
Krátká odpověď na minulé otázky typu ano, ne:
Yes, I did.
No, I didn't.
| You didn't call me. | Nezavolal jsi mi. |
| You didn't do much work last week. | Minulý týden jsi neudělal moc práce. |
| I was | we were |
| you were | you were |
| he, she, it was | they were |
Příklad:
| I was lucky. | Měl jsem štěstí. |
| He was a great player. | Byl skvělý hráč. |
| They were thirsty. | Měli žízeň. |
Otázka slovesa to be se tvoří převedením slovesa to be do slovosledu otázky.
| Were you at home yesterday? | Byl jsi včera doma? |
Zápor slovesa to be se tvoří stejně jako v přítomném čase, tj. přidáním částice not za sloveso.
| You were not (weren't) at home on Monday. | V pondělí jsi nebyl doma. |
| I was not (wasn't) hungry. | Neměl jsem hlad. |
Krátká odpověď:
Yes, I was.
No, they weren't.
Minulý tvar had je pro všechny osoby shodný.
| I had a map. | Měl jsem mapu. |
| They had breakfast earlier today. | Dnes snídali dříve. |
| I had to call you. | Musel jsem ti zavolat. |
Otázka slovesa to have se může tvořit dvěma, tzn. pomocí slovesa did nebo převrácením slovosledu. Oba způsoby jsou ekvivalentní.
| Did they have a car? | Měli auto? |
| Had they a car? | Měli auto? |
V domácí britské angličtině se stále užívá tvar have got v otázce je got až za zájmenem či pod.j.:
| Had they got a car? | Měli auto? (je to vlastně tvar předpřítomného času). |
Minulá otázka slovesa to have ve významu opisu modálního slovesa muset - have to , se tvoří zásadně pomocí did.
| Did you have to go there? | Musel jsi tam chodit? |
Zápor minulého času slovesa to have se tvoří buďto pomocí didn't, nebo přidáním částice not
za sloveso.
| I didn't have a car. | Neměl jsem auto. |
| They had not (hadn't) a car. | Oni neměli auto. |
Minulý čas slovesa can má ve všech osobách stejný tvar, could.
Tento tvar má zároveň význam přítomného podmiňovacího způsobu.
| You could buy it. | Mohl jsi to koupit. / Mohl bys to koupit. |
| He could understand it. | Mohl to pochopit. / Mohl by to pochopit. |
Otázka se tvoří změnou slovosledu.
| Could it be there? | Mohlo to tam být? / Mohlo by to tam být? |
Zápor se tvoří přidáním částice not.
| I could not pay for it. | Nemohl jsem to zaplatit. |
| I couldn't pay for it. | Nemohl bych to zaplatit. |